|
|
Vliv přítomnosti a abundance parazitů (Nomada, Stylops) na populace hostitelských druhů (Hymenoptera: Andrena) na úrovni celých společenstev
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Libra, Martin (oponent)
Včely (Anthophila) v ekosystémech působí jako významní opylovači a jejich služby jsou klíčové pro udržení biodiverzity. V posledních letech se však zaznamenává úbytek opylovačů, což vyvolává obavy o stabilitu ekosystémů. Tato práce se zaměřuje na výzkum vlivu parazitace na populace hostitelských včel rodu Andrena jako jeden z možných faktorů ovlivňujících úbytek hmyzích populací. Současně zkoumá populace parazitů rodů Stylops (řasník) a Nomada (nomáda) jako indikátory stavu populace hostitele. Včely rodu Andrena jsou hojně zastoupené v západním palearktu a jsou řasníky a nomádami běžně parazitovány. Tato práce využívá rozsáhlý dataset z převážné části Evropy, a na základě abundančních dat se zabývá vlivem abiotických a biotických faktorů na míru parazitace hostitelských včel pískorypek. Nebyl prokázán vliv abiotických faktorů, jako je nadmořská výška, typ biotopu, roční úhrn srážek a průměrná teplota, na míru parazitace hostitelských včel oběma typy parazitů. Výsledky ukazují, že v malých geografických celcích (lokalitách) jsou řasníky více parazitovány větší populace hostitelských včel pískorypek než populace menší. U nomád toto pravidlo neplatí. Zajímavým zjištěním práce je, že řasníci a nomády nekompetují o hostitele a často se vyskytují v rámci jedné hostitelské populace současně. Tato práce...
|
|
|
Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku
Štifterová, Anna ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hrčková, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium ekologie společenstev aerofytických sinic a řas. V PR Březina v Českém středohoří bylo na površích borky stromů identifikováno celkem 54 morfotypů kortikolních sinic a řas, čímž byla rozpoznána vysoká diverzita těchto společenstev i v temperátní oblasti. Dominovaly zde kokální zelené řasy, především z třídy Trebouxiophyceae. V rámci studia struktury společenstva jednoho stromu měly na jeho druhové složení největší vliv temporální faktory. Jisté (avšak statisticky neprůkazné) rozdíly v alfa-diverzitě podmiňovala i výška odběrového místa na kmeni a hrubost povrchu borky. Při studiu struktury společenstev kortikolních sinic a řas ve větším měřítku, tedy mezi více stromy v rámci lesa, byl druh hostitelské dřeviny zjištěn coby dominantní faktor působící na druhové složení. Hodnota pH povrchu borky měla také průkazný vliv na druhové složení společenstva a alfa-diverzitu. Obecně vzato, na dřevinách s kyselejším povrchem borky (smrk, olše) bylo nalezeno méně druhů, a to pouze ze skupiny zelených řas. Na dřevinách s vyšším pH borky (buk, jasan, javor) bylo druhové složení nárostů bohatší. Vzhledem k dobré disperzní schopnosti těchto organismů, sledovaný pattern struktury společenstev v daném měřítku napovídá na silné působení deterministických procesů, ve smyslu...
|
|
|
Vliv urbánního gradientu na společenstva netopýrů ve středoevropské krajině
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou obvykle chápáni jako skupina, která je významně ohrožena ničením stanovišť spojeným s lidskou činností. Ve středoevropské krajině však významná část druhového spektra využívá úkryty v lidských stavbách, přičemž u některých druhů jsou přírodní úkryty marginální či prakticky neznámé. Vzhledem k vazbě velké části našich netopýrů na fragmentované prostředí a v souvislosti s dlouhodobým vlivem člověka na středoevropskou krajinu se nabízí otázka, zda není alespoň pro část našich druhů vliv člověka skrze poskytování vhodných úkrytů spíše pozitivní. Na základě analýzy vlivu struktury krajinného pokryvu a členitosti krajiny na densitu, diverzitu a populační strukturu netopýřích společenstev získaných pomocí standardizovaných odchytů do sítí v rámci nízko položených (do 500 m n. m.) oblastí České republiky (celkem 204 lokalit, 3585 jedinců, 22 druhů netopýrů) bylo zjištěno, že i když jsou reakce druhově specifické a několik druhů vykazuje pozitivní vazbu na lidskou zástavbu, tak většina druhů spoléhá na rozlohu listnatého lesa a další člověkem nezasažené biotopy, jako jsou vodní plochy. Navzdory našemu očekávání se ukázalo, že nejvýznamnějším prvkem určujícím přítomnost různých pohlaví je členitost krajiny. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, Evropa, mírný pás
|
|
|
Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem
Wofková, Gabriela ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Šlancarová, Jana (oponent)
Stanoviště, která žahadloví blanokřídlí přirozeně osidlují, zejména v posledním století ubývají. Druhy, které jsou na ně specializované, se tak díky tomu stávají často ohroženými či vyhynulými. V posledních dekádách byl však objeven ochranářský potenciál postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem. Na ně se sekundárně přesouvají druhy ohrožené či vázané na přirozené písčiny, protože ty vlivem změny krajinného mananagementu z našeho území rychle mizí. Ovšem, stále zde nebylo nalezeno množství druhů žahadlových blanokřídlých, které bychom zde mohli očekávat pro jejich podobnou biologii s druhy, které postindustriální stanoviště kolonizují. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jaké znaky jsou zodpovědné za schopnost žahadlových blanokřídlých úspěšně kolonizovat postindustriální stanoviště s jemným substrátem. Pro tuto studii byla vytvořena matice se 79-ti znaky popisujícími biotopové preference, fenologii, morfologii, biogeografický areál, hnízdní, potravní a životní strategie. Těmito znaky pak bylo popsáno 351 druhů systematicky sebraných na dvanácti lokalitách s různým jemnozrnným substrátem v Polabí a Jihočeském kraji. Testován byl vztah hodnot znaků k typu substrátu (umělý substrát vs. písek) pomocí metody GEE a k typu lokality (deponie popílku, rudních a písčitých kalů vs. pískovny vs....
|
|
|
Community ecology from the perspective of classic and bayesian statistics
Klimeš, Adam ; Keil, Petr (vedoucí práce) ; Herben, Tomáš (oponent)
Ekologie společenstev z hlediska klasické a Bayesovské statistiky Community ecology from the perspective of classic and Bayesian statistics Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: Mgr. Petr Keil, Ph.D. Abstrakt Významnou součástí dnešní vědy je kvantitativní zhodnocení dat prováděné statistickou analýzou. Bayesovský přístup představuje začínající, ale rychle se rozvíjející, obohacení statistické analýzy. Liší se ve svých východiscích od klasických metod a tyto rozdíly, jako například odlišná interpretace pravděpodobnosti, jsou považovány za překážky k přijetí Bayesovského přístupu. V této práci vyznačuji cestu, jak přistoupit k předpokladům Bayesovkého přístupu a jak se postavit k hlavním námitkám vůči němu. Bayesovský přístup prezentuji jako nový způsob analýzy dat odpovídající na otázky, které si ve vědě klademe. Bayesovský přístup hodnotím z pozice ekologie společenstev. Na příkladech ilustruji nové možnosti, které tento přístup nabízí pro analýzu mnohorozměrných dat typických pro ekologii společenstev. Zaměřuji se zejména na často používanou analýzou hlavních komponent. Představuji její Bayesovskou analogii a výhody, které přináší oproti klasickému přístupu, jako je například práce s nejistotou odhadů. Bayesovská analýza mnohorozměrných dat v ekologii je teprve ve svých počátcích, nicméně zavádí cenné nové...
|
|
|
Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku
Štifterová, Anna ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hrčková, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium ekologie společenstev aerofytických sinic a řas. V PR Březina v Českém středohoří bylo na površích borky stromů identifikováno celkem 54 morfotypů kortikolních sinic a řas, čímž byla rozpoznána vysoká diverzita těchto společenstev i v temperátní oblasti. Dominovaly zde kokální zelené řasy, především z třídy Trebouxiophyceae. V rámci studia struktury společenstva jednoho stromu měly na jeho druhové složení největší vliv temporální faktory. Jisté (avšak statisticky neprůkazné) rozdíly v alfa-diverzitě podmiňovala i výška odběrového místa na kmeni a hrubost povrchu borky. Při studiu struktury společenstev kortikolních sinic a řas ve větším měřítku, tedy mezi více stromy v rámci lesa, byl druh hostitelské dřeviny zjištěn coby dominantní faktor působící na druhové složení. Hodnota pH povrchu borky měla také průkazný vliv na druhové složení společenstva a alfa-diverzitu. Obecně vzato, na dřevinách s kyselejším povrchem borky (smrk, olše) bylo nalezeno méně druhů, a to pouze ze skupiny zelených řas. Na dřevinách s vyšším pH borky (buk, jasan, javor) bylo druhové složení nárostů bohatší. Vzhledem k dobré disperzní schopnosti těchto organismů, sledovaný pattern struktury společenstev v daném měřítku napovídá na silné působení deterministických procesů, ve smyslu...
|
host ::
RSS.